|
recenze |
||||
|
|
|||||
|
6.12.2003 Ve zdi, Zábřeh |
|
||||
|
5.12.2003 Ponorka, Pardubice |
Gloria
|
||||
|
21.11.2003 Božák, Teplice |
Nevím jaký zaujmout postoj k tomuto vystoupení OV. Po hudební stránce to byla celkem katastrofa, nesehranost kapely byla zřejmá. Kdo by ale čekal, že po měsíci zkoušení, ať vytrvalého, budeme schopni zahrát jako mistři, mohl by býti obviněn z přehnaného optimismu. Nakonec jsme se ale večerem zázračně prokopali a sklidili nemalý aplaus publika. Ještě pro upřesnění: kapelu doplnili z Asie a Ameriky navrátivší se Scott Williams (ano ano, duben 2001, Rock Café) a Chris Parsons, který se statečně vrhl do objevování záludností Robbyho kytarového umění.
|
||||
|
8.10.2003 Rock Café, Praha |
Tímto večerem skončila další vývojová etapa Other Voices. Kolikátá už? Z kapely odchází Michal "Mikouš" Koberstein, výborný to muzikant, v kapele působící od jara 2001, se svou kytarou (a později i zpěvem) výrazná podpora našeho soundu. Ale to je život. Myslím, že jsem to tady sice již jednou psal, jiná slova mě ale teď nenapadají: něco končí a něco nového začíná. Nastává čas nového hledání a už nyní je jasné, že se opět vrátí model čtyřčlenné kapely, protože kytaristů "model Mikouš" není mnoho. Držte nám palce, budeme to potřebovat. Koncert samotný byl Mikoušovým odchodem poznamenán, nálada nebyla dobrá, "chemie" nefungovala tak jak dřív.
|
||||
|
26.9.2003 Livingstone, Brno |
Ani tentokrát mě Brňáci nezklamali. Tihle lidi jsou prostě naprosto v pohodě a vědí, jak si užít večer a ja to dát pořádně najevo. Kdo nevěří, ať tam běží.
|
||||
|
5.6.2003 Palác Akropolis, Praha |
|
||||
|
7.3.2003 Ponorka, Pardubice
|
Hromada fantastických a spontánních momentů, třeba v The Uknown Soldier, učinila z tohoto večera jeden z těch, na které se nezapomíná.
|
||||
|
30.1.2003 Rock Café, Praha |
Jsem rád, že se pražské publikum konečně pořádně probralo. Ale že to trvalo! Ono aby ne, když jsme se do něho pustili s takovou vervou. Zvlášť druhá polovina koncertu se vyvedla hodně dobře, celé vystoupení tam postupně vygradovalo až k vrcholnému Roadhouse Blues, kde na kytaru hostoval James Cook, známý tím, že leze na podiu po všem, co ho unese. Atmosféru v sále dokresluje způsob, jakým se obecenstvo dožadovalo další muziky poté, co jim bylo oznámeno, že je striktně zakázáno hrát po 23. hodině. Házeli po nás kelímky (nejen ty prázdné). Byl to skvělý koncert. |
||||
|
© Pablo |
|||||
